Vyhledat

Bolest (nejen) v józe



Bolest je součástí TRANSFORMACE, kterou člověk při pravidelné praxi jógy prochází. Tím jak se jógou člověku otevírá vědomí, začne se měnit a začne více poslouchat své vnitřní já. Jinými slovy, začne žít více v pravdě a být k sobě UPŘÍMNÝ. Tento proces je pro každého jinak bolestivý, protože se nejedná o jednoduchou změnu. Je však nezbytný. Naše DUŠE, neboli esence, podstata, má potřebu existovat V PRAVDĚ a komunikovat s námi. Jeden ze způsobů jak s námi komunikuje je přes naše tělo. Jsme fyzické bytosti, které žijí ve hmotném 3D světě, a proto je komunikace skrze tělo velice efektivní. Každá bolest, kterou máme má nějaký význam. Duše nám tímto něco říká.


Jóga však není o fyzickém těle, ani o ásaně. Ty jsou pouze nástrojem. Ke změně a transformaci dochází tím, že se fyzickou praxí jógy učíme žít více VĚDOMĚ. Stejně jako v meditaci, je těžké žít v přítomnosti a zároveň nenechat naší mysl skákat z jedné myšlenky na druhou. Co tedy znamená Žít v přítomnosti?


Znamená to nebýt ani v minulosti, ani v budoucnosti. Vyřešit si staré věci, problémy, psychické bolesti, traumata, negativní emoce, které se vážou do minulosti, přestat být dítětem, odpustit těm co nám ublížili, odpustit rodičům, přestat se litovat, převzít stoprocentní zodpovědnost za svá rozhodnutí a jejich následky, nevymlouvat se na druhé a pochopit, že všichni lidé jsou naše zrcadlo (zejména užitečné cvičení pokud nás někdo irituje).


Tak vzniká čas. Čím více jsme zaseknutí v minulosti, tím déle nám vše trvá. Prokrastinace je naše nejlepší kamarádka. Těžko se nám realizuje cokoliv nového. Každá nevyřešená věc z minulosti je jako kotva, která nás upoutává, bere nám rychlost. Na všechno potřebujeme spoustu času. A proto máme zároveň potřebu být v budoucnosti. Plánujeme, v hlavě nám běží příběhy, seriály, inscenujeme situace, které často ani nenastanou, ale my víme přesně, jak by proběhly, kdyby nastaly. Tím v sobě vytváříme strach a úzkost.


Co na to duše?

Duše se nás snaží probudit, říct nám, ať už se zbavíme všech strachů a začneme žít přítomností. A jak to udělá? Pošle nám bolest. Když nás něco bolí, jsme každou vteřinu přítomní. (Jiný způsob jak „nevědomě“ žít v přítomnosti je zamilovanost, ale to je momentálně jiné téma.)


Všeobecně vídám několik kategorií do kterých bolest v ashtanze zapadá.


1) Ubližování si praxí ásany

Když s jógou začínáme často máme určitou představu, jak bychom měli v konkrétní ásaně vypadat a za každou cenu se snažíme dostat své tělo do takové představy. To je EGO. Nikdy bychom si neměli způsobit bolest praxí ásany. Porušujeme tím ahimsu (neubližovat sobě ani druhým) – jednu z Yam v Osmivětvé józe. Takováto bolest vzniká právě proto, že jsme nebyli v přítomnosti a nevnímali jsme dostatečně své tělo. Takový typ bolesti je nám motivací k hlubšímu vnímání a k efektivnějšímu používání svého těla.


2) Léčení starých zranění a nemocí

K józe se člověk nedostane náhodou. Často si jógu přinášíme z minulých životů. V tomto životě se snažíme rozpomenout co jsme do té doby prožili, neboť jsme novou inkarnací vše zapomněli. Naše duše nás potřebuje k józe nějak dovést. Bolest je taková léčka. Spousta studentů se k józe dostane právě přes bolest, protože se chtějí zbavit starého zranění nebo nemoci.


Když začneme s pravidelnou praxí jógy, začneme procházet procesem transformace. Abychom mohli žít v přítomnosti, musíme si vyřešit minulost. Zranění, bolesti, nemoci, jak fyzické, tak emocionální. Toto je nezbytná součást praxe. U každého transformace probíhá jinak dlouho, ale u všech se jedná o dlouhobý proces. Tento krok nelze přeskočit. Proto nám v počátečním období jógové praxe začnou na povrch vycházet všemožné bolesti a zranění, která jsme mysleli, že už dávno odešly. Někteří jsou neustále nemocní, chřipky, nachlazení.. To vše jsou nedoléčené nemoci z předchozích let. Někteří adepti si tento proces špatně vykládají a domnívají se, že jim ashtanga zhoršuje jejich zdravotní stav. Ashtanga pouze nechává vyjít na povrch to, co je v těle uložené a dává nám příležitost si vše vyčistit.


V takovémto období je důležité s ásanovou praxí jógy nepřestávat a praktikovat minimálně 3x týdně. Tělo tak bude mít možnost vše doléčit. Také je nutná dávka trpělivosti a sebelásky. Tolik let jsme svoje tělo zanášeli, změna se nestane hned. Patthabi Jois a Sharath říkají, že jediný čas, kdy bychom neměli praktikovat je když máme horečku.

Já jsem se k józe dostala díky zranění kolene a trvalo mi několik let, než jsem si v něm přestala způsobovat novou a novou bolest. Bylo těžké vypnout ego, a přestat nařizovat tělu jak má bezbolestně ohnout nohu v koleni a smotat se do té které ásany. Musela jsem se naučit naopak spolupracovat s tím, čeho moje tělo bylo opravdu schopné. Neustále jsem opakovala stejný negativní přístup a způsob myšlení (samskara), až mi jednou moje učitelka Cary řekla, že ta bolest v koleni není mojí součástí, není to moje IDENTITA, a že zmizí až si přiznám, že si jí sama způsobuji a že už jí nepotřebuji.


Ráda bych také zdůraznila, že každou nemoc, zranění a bolest je možné vyléčit. Záleží pouze na tom, zda člověk chce, zda je ochotný udělat příslušné změny, zda začne být sám k sobě upřímný a začne žít v pravdě, bez podmínek.


3) Potýkání se s novými zraněními a nemocemi

V takovéto situaci je asi nejtěžší boj s vlastním egem. Připustit si, že naše stávající praxe, kterou jsme si tak dlouho budovali, je najednou limitována. Je důležité vrátit se zpátky k začátkům, Primary Series, která léčí fyzické tělo a nebo praxi modifikovat, avšak nepřestávat.


Když jsem ještě žila v Londýně, srazilo mě auto při jízdě na kole. Nemohla jsem šest týdnů chodit, pouze jsem doma ležela. Naštěstí, jediný pohyb, který mě nebolel byla jízda na kole, takže jsem se každé ráno dobelhala o berlích do garáže, nasedla na kolo a dojela do shaly. Tam jsem odhodila berle a první den jsem byla schopná pouze doskákat po jedné noze na podložku a udělat jeden pozdrav slunce. Byla jsem z nehody tak pomlácená, že mi ten pozdrav slunce trval půl hodiny a pak jsem jela domů. Za šest týdnů jsem měla poprvé odjíždět do KPJAYI v Mysore. Ještě den před odjezdem jsem se rozhodovala, jestli si mám s sebou brát do Indie berle, což jsem usoudila, že není nejlepší nápad. Naštěstí jsem bydlela hned vedle shaly, a tak jsem tam každé ráno dokulhala. Po týdnu praktikování se Sharathem jsem žádnou bolest necítila a byla schopná dělat celou Primary Series. Proč to píši? Pokud bych nebyla schopná věřit, že se jedná pouze o fyzickou záležitost, kterou můžu během několika týdnů změnit a začala se s bolestí identifikovat (poučena z dřívějších chyb), nevyléčila bych se tak rychle. Velkou roli také hrála obrovská energie, kterou má shala v Mysore a která má velký léčivý potenciál. Studenti, kteří zde praktikují a mají bolest nebo zranění říkají, že je často na tomto místě bolest přešla.


4) Imaginární bolest

Praxí jógy ze života odstraňujeme všechny závislosti (ty nám zprostředkovávají jak nebýt v přítomnosti), čistíme se, posouváme se a někdy tento posun může vypadat jako rozjetý vlak, ze kterého nemůžeme vystoupit. Je to neuvěřitelná rychlost, moc intenzivní změna po všech stránkách, kterou se začneme snažit nějakým způsobem zpomalovat. Zranění a bolest jsou jedním ze zpomalovacích triků. Samozřejmě na nevědomé úrovni. V tomto případě je bolest naše výmluva nebo způsob jak zastavit tento proces. Pro některé lidi je přípustnější žít s bolestí, než se snažit projít transformací. Zde je všechna bolest jen v naší hlavě. Ať už stará nebo nová.


Na závěr, je důležité si pamatovat, jak malá je naše bolest v porovnání s tím, jak velký je potenciál transformace jógou. Proto je důležité jít neustále hlouběji, odstraňovat překážky. Cílem jógy je žít v míru, bez bolesti, v harmonii.


Další příspěvek o bolesti v ashtanze zde.

148 zobrazení

Ashtanga Yoga Shala v tradici R. Sharath Jois and Sri K. Patthabi Jois

SHALA Prague

Trojanova 18, Praha 2

shalaprague@gmail.com

 

rezervace:

shala.rezervace@gmail.com

Bankovní spojení:

499953002/5500

  • Black Facebook Icon
  • Black Instagram Icon