Guru Purnima je oslava všech gurů a duchovních učitelů. Tento svátek se slaví převážně v Indii a Nepálu a každý rok připadá na červencový úplněk.
Guru je ten, který nás vede za světlem, kdo nás vytáhne z temnoty a nevědomosti směrem k prozření a k samadhi (gu = temnota, nevědomost, ru = ten kdo odstraní překážky). Tento den se oslavuje pujou (duchovní ceremonií), jako projev úcty ke svému guru. Guru purnima se také slaví jako vzpomínka na velkého světce Vyasu, který sepsal Mahabharatu. Včera se v KPJAYI shale konala puja k oslavě Gurujiho (Sri K. Patthabi Jois) narození, za přítomnosti Sharatha, Saraswathi, jejich rozšířené rodiny, studentů ashtangy a brahmi kněžích, kteří ceremonii vedli.
Guruji se narodil na guru purnima v červenci 1915. Jeho osud byl již zrozením předurčen. Celý svůj život věnoval učení ashtangy a učil dlouhých 70 let. Guruji pocházel z rodiny astrologů, z malé vesnice Kowshika v Jižní Indii, v oblasti Karnataka, 150 km od Mysore. Tak jako většina Brahmin chlapců začal již v pěti letech studovat Védy a hinduistické rituály. Když mu bylo 12, konala se u nich ve škole ukázka jógy, předváděná Krichnamacharyou, která Patthabiho Joise tak nadchla, že Krichnamacharyu požádal, zda by se mohl stát jeho studentem. Krichnamacharya nejdříve Gurujiho vyzpovídal a nějakou dobu se rozmýšlel, než ho akceptoval ke studiím. Bez vědomí a souhlasu jeho rodiny, Patthabi Jois musel po dva roky denně ujít 5 km tam a zpátky, aby mohl s Krichnamacharyou studovat. To vše předtím, než šel každé ráno do školy. Ve 14 letech byl podle Brahminské tradice zasvěcen do duchovního života. Po této významné ceremonii, se dvěma rupii v kapse, Guruji utekl do města Mysore, kde pokračoval ve svých studiích, na tamější Sanskritské univerzitě. Tak se stal univerzitním profesorem a učitelem jógy.
Patthabi Jois se v 18 letech oženil za Savitrammu, které se láskyplně říkalo Amma (matka). Ammě bylo pouhých 14 let, když si Gurujiho vyhlídla a rozhodla se si ho vzít. Byla také jeho první studentkou. Spolu měli tři děti, Manju, Saraswathi a Rameshe.
V Mysore paláci, kde Guruji v té době učil sanskrit a jógu, se jednoho dne náhodně znovu setkal s Krichnamacharyou, svým guru. Navázal tak znovu na svá studia s ním a pokračoval v nich po dalších 25 let. Tehdejší Maharaja Mysore byl velice pokrokový vládce a zajímal se o jógu, které věnoval celou část svého paláce. V roce 1937 Maharaja otevřel na sanskritské univerzitě katedru jógy. Tam také Guruji a Krichnamacharya začali učit jógu. Po 37-mi letech profesorování získal Guruji titul Vidwan (Profesor Sanskritu).
Kromě akademické práce zůstal Patthabi Jois věrný ashtanze. V jeho začátcích nebylo mnoho nadšených studentů, kteří by ashtangu brali vážně. Trvalo dlouhých 30 let, než za Gurujim začali jezdit první západní studenti. To bylo na začátku 70-tých let. V roce 1975 Guruji a Manju Jois (jeho syn) odjeli na několik měsíců učit do Kalifornie. Od té doby se ashtanga začala šířit po světě. Guruji nejdříve učil ze své staré shaly v Lakshmipuram (čtvrť v Mysore). Sem za ním začali jezdit první západní studenti. Do této "staré shaly" se vešlo pouze dvanáct studentů. V roce 2002 otevřel větší (současnou) shalu v Gokulam. V roce 2007 Guruji vážně onemocněl a postupně své učitelské povinnosti a vedení KPJAYI předal do rukou své dcery Saraswathi a vnuka Sharatha. Guruji zemřel 18. května 2009 ve věku 93 let.
“Practice, practice, practice… and all is coming."
コメント